Vzpomínám, jak jsem začal prvně pracovat s Madonnou na Erotice. Poslouchali jsme v mém domácím studiu jednu z prvních písniček, otočil jsem se na ni a řekl: "Je to skvělé, ale není to Vogue." Řekla mi, že ne každý song může být jako Vogue. Ne ze všeho se může stát nejprodávanější deska všech dob. Měla pravdu, ale snažil jsem se dál argumentovat: "Myslím, že se snažím vždy sám sebe překonávat," řekl jsem jí. "Příští věc by měla být vždy lepší než ta poslední." Madonna se otočila ke mně s vážnou tváří. Bylo to už dlouho, co se na mě takhle nepodívala, ale teď byla rozpálená jinak. "Shepe," začala, "nezáleží na tom, jak úžasné něco je, ale nemůžeš nikdy udělat tu samou věc dvakrát." Posadila se pro nahrávání posledních vokálů pro Eroticu a koukla ven na terasu do newyorkské noci. "Nikdy," zopakovala.

Červenec - Srpen 1991
Chtěl jsem začít znovu psát. Poslední projekt, na kterém jsem pracoval s Madonnou, byla The Immaulate Collection, ale to bylo jen měsíc a půl práce s tím Q-Sound krámem. Věděl jsem, že bych mohl udělat něco skvělého po Vogue a Rescue Me, tak jsem začal prostě skládat stopy dohromady s mým asistentem Tony Shimkinem. Chtěl jsem mít pro Madonnu pár písniček na poslech, než pojedu do Chicaga, kde filmovala A League Of Their Own. Nevěděl jsem, že v té době plánovala album, ale myslím, že tehdy ani ona ne. Přijel jsem do Chicaga 8.července a dal Madonně kazetu. Řekl jsem jí, aby si to poslechla a řekla mi pak, co si o tom myslí. Odpověděla mi, že si to pustí v autě, v přívěsu, kde bude moct. O několik dnů později jsem o ní zase slyšel. Madonně se líbily všechny songy, tři ze tří. Rozhodl jsem se zapracovat na pár dalších. Obvykle když se posadím ke psaní, není to tak, že bych měl konkrétní osobu na mysli u každé písničky. Časem se ale s hudbou dostanu někam, kde se to začíná formovat, a já si říkám: "Hej, téhle osobě by se to líbilo." V té době byly Cathy Dennis, Taylor Dayne nebo Madonna hlavní inspirací pro rozmanité písničky.

Říjen - Listopad 1991
Madonna se vrátila do New Yorku a my jsme začali pracovat na demech v mém bytě. Je dobré pracovat doma. Je to pohodlné, útulné a netlačí vás čas, který máte na studio. A probudíte-li se uprostřed noci a máte myšlenku, jenom vyjdete schody, zapnete přístroje a jdete na to. Náš rozvrh byl na začátku poměrně sporadický. Dělal jsem s ní týden a pak odjela na dva týdny pracovat se Stevenem Meiselem na své knize Sex. Příležitostně se také Madonna setkávala s Andry Bettsem, jejím spolupracovníkem na Justify My Love. Když byla pryč, trávil jsem čas písněmi pro Cathy Dennisovou a Taylor Dayneovou. Pokud jde o tohle, nedělal jsem žádné remixy, jenom jsem psal. Deeper And Deeper, Erotica, Rain, Bad Girl a Thief Of Hearts tvořili první skupinu skladeb, na kterých jsme spolupracovali. Já dělal hudbu a ona psala slova. Občas jsem jí dal nějaký textový nápad a ona buď řekla: "Ou, to je dobré," nebo: "To nestojí za nic." Pamatuji si, že když jsem jí dal nějaké nápady pro text Vogue, tak odsekla: "Tohle dělám já!" Její písničky jsou její příběhy. Jsou to věci, které chce říct.

Prosinec 1991
"Nenávidím je!" To je to, co mi řekla, když jsme poprvé poslouchali první várku skladeb, které jsme nahráli. Myslel jsem, že znějí dobře, protože některé měly zvuk newyorkského housu a některé rytmus L.A. "Kdybych chtěla udělat album, které by mělo znít jako tohle, tak ho udělám s Patrickem Leonardem v L.A.," řekla mi. Došlo mi to. Madonna chtěla Eroticu drsnou a nabroušenou, jako by byla nahrána na 123.ulici v Harlemu. Nechtěla žádnou lehkou hladkou produkci, aby prostoupila do jejího zvuku. Vrátil jsem se ke svému obvyklému stylu mixování, který je pěkně basový, analogový a jakoby "praštím tě s ním o hlavu". Madonnin přístup je: Buď udělej song, aby šlapal, nebo nebude na albu. Většinou chodila Madonna ke mně domů v jednu po poledni a dělali jsme do osmi nebo devíti večer. Dolaďování vokálů trvalo vždy jeden nebo dva pokusy, a když se blížil třetí, přešla k mikrofonu a řekla: "Pojďme." Madonna má úžasnou paměť, uzamkne si melodii v hlavě a vybavuje si slova okamžitě. Dokonce si ani nepotřebuje slova číst z papíru, když zpívá. Jediné problémy byly, když jsme skládali stopy na Macu, což nějaký čas trvalo. Po dvou minutách se už sháněla: "Co to tam kluci děláte, že to tak dlouho trvá?" A to bylo už po prvních minutách. Vždy jsme ji poslali po schodech dolů udělat nějaký popcorn nebo vyřídit telefonáty, abychom mohli dát ty písničky dohromady. Udělala to, ale po pěti minutách zase křičela: "Dělejte chlapi, nudím se!" Musel jsem zařídit, aby se věci hýbaly rychle, protože je to také moje práce, abych zamezil tomu, že by ztratila zájem o to, co dělá. Hudba se stávala čím dál melancholičtější. Určitě to nebyla veselá hudba. Možná jsem ji inspiroval k In This Life a Bad Girl tím, že byly napsány v molové tónině. Ale její příběhy se stávaly o něco vážnějšími a intenzivnějšími a ona se ubírala svou tvořivostí do oblastí hlubší osobnosti.

Leden - únor 1992
Strávil jsem Vánoce na prázdninách na Jamajce a když jsem se 2.února vrátil, bylo to něco jako "ach chlape, na tohle nejsem připraven." Měl jsem rozpracováno pro Madonnu několik citových songů, ale v hlavě se mi honilo raggae. Jamajka na mě měla skutečně vliv. Hodil jsem to ale na pásek a přehrál Madonně. Jakmile dala dohromady slova, z písničky vzniklo Why's It So Hard. V té době si také lidé začali uvědomovat, že Madonna pracuje v mém bytečku. Každý den čekali fanoušci venku, dokonce i když mrzlo, jenom aby ji letmo zahlédli nebo si udělali obrázek. Jednoho dne, když jsme šli do auta, všichni nájemníci byli dole na chodbě, vyzvedávali si poštu nebo seděli na lavičkách. Bylo to divné, protože obvykle bývá to místo prázdné. Poté co jsme vyšli a já přeběhl ulici pro noviny, vrátil jsem se, ale nikdo tam už nebyl. Lidi šli dolů jen proto, aby ji viděli, i když třeba jen koutkem oka.

Březen 1992
Teď už jsem věděl, že děláme album. Měli jsme patnáct skladeb a ona je měla všechny ráda. Poslední píseň, na které jsme dělali, byla pro film A League Of Their Own. Den poté, co bylo This Used To Be My Playground dokončeno, Madonna odjela do Oregonu pracovat na svém dalším filmu Body Of Evidence s Willem Dafoe.

Květen 1992
Sešel jsem se s Madonnou v Oceanway Studios v Los Angeles, abychom dokončili orchestrální pasáže pro This Used To Be My Playground. Měli jsme natočit smyčcové aranže, něco co mě zajímalo, co jsem nedělal nikdy předtím. Madonna si vybrala Jeremy Lubbocka, aby aranže udělal, protože s ní odvedl dobrou práci na materiálu pro I'm Breathless a byl jí velmi doporučován. Poslední den chtěla Madonna předělat hlavní vokály, trvala na tom, aby zněly lépe. A zněly. Dokončil jsem nějaké editování před odchodem na párty, kterou Madonna pořádala u sebe doma v Hollywoodu.

Červen - červenec 1992
Rozvrh nahrávání v Soundworks v New Yorku byl zhruba následující:
8. června - Erotica
9. června - Words, Why's It So Hard
10. června - Why's It So Hard, Thief Of Hearts
11. června - Thief Of Hearts, Goodbye To Innocence
16. června - Deeper And Deeper. A tak dál...
7. července jsme mixovali Erotic, ódu na S&M, kterou chtěla Madonna pro svou knihu Sex. Cítila, že by měla znít stejně jako Erotica (skladba na albu), s basovou linkou, jejím hlasem a nějakými smyslnými zvuky středního východu. Potom jsem ale viděl tu knihu a přišel jsem se zajímavým nápadem. "Máš všechny tyhle skvělé příběhy v knížce," řekl jsem jí. "Proč je nepoužiješ v té písničce?" Věděl jsem, že Madonna budovala image dominy ze třicátých let, ale netušil jsem, jak daleko byla ochotná zajít, dokud jsem neviděl Sex. Obsahovala příběhy její záhadné a temné Dity. Madonna vzala tu knihu, odešla z místnosti a nevrátila se dřív než za půl hodiny. Najednou byla u mikrofonu a mluvila velmi suchým hlasem. "My name is Dita," řekla, "and I'll be your mistress tonight." Věděl jsem, že původní Erotica už nikdy nebude stejná. A nebyla. Refrén a konce slok byly zcela změněny a celý duch skladby se stal mnohem více sexy, více jednoznačný. Dita tak ukázala zvíře, které v ní dřímalo, a řítila se do nebezpečných míst. Přesněji Dita bylo jméno, které Madonna používala, když bývala v hotelích po světě. Nyní už ne. Když 10.července přijela, pocítil jsem naplno svých třicet-něco let. Byl to den počítání, mé narozeniny, a já byl zavřený ve studiu s Madonnou, Tony Shimkinem a klaunem, se kterými jsem to měl oslavit. Bylo to veselé asi pět minut, dokud Madonna neřekla: "Shepe, měl by ses vrátit do práce."

15. a 16. srpen (Madonniny narozeniny)
Jedna z písní, Goodbye To Innocence, prostě neseděla. Na té písničce bylo něco, co se Madonně nelíbilo, tak jsme to museli vyřešit. Pracoval jsem celou noc ve svém studiu Soundworks s novými basy, které se zdály býti řešením. Madonna si nasadila sluchátka připravená na vokály Goodbye To Innocence. Ale místo originálních slov, která byla napsána minulý rok, začala si Madonna se slovy hrát a zpívala úryvky z Fever. Hned jsme si pomysleli: "To je dobré" a bylo. Znělo to tak dobře, že jsme se rozhodli o jeden další krok předělat tu skladbu. Špatné bylo, že nikdo z nás neznal slova. Co jsme potřebovali, byla kopie Fever, pokud jsme ji ten den chtěli nahrát. Tak Madonna zavolala Seymoura Steina ze Sire Records a během hodiny jsme měli papír s textem originální verze Peggy Lee. Udělalo na mě opravdu dojem, jak rychle jsme ho dostali. To byla tedy poslední skladba na Erotice a mi ji začali mixovat v čase oslav dalších narozenin - Madonniných. Toho večera měla párty na lodi kolem Manhattanu. Mezi tančením a slavením trávil jsem čas hodnocením desky. Byl jsem spokojen, že to byla dobrá sbírka písniček, ale zajímalo mě, jak na ni budou lidé reagovat. Určitě to byla deska jiná v tom, že to byl taneční pop určený pouze pro top 40. To bylo její vědomé rozhodnutí, protože se zdálo, že čím více se blíží popu, tím více se její alba prodávají. Teď dávala lidem přesně, co chtějí. Erotica se klidně mohla stát nejprodávanějším albem všech dob. Uvidíme.

Září - říjen 1992
Po třech a půl měsících práce v tom samém studiu a poslouchání stále těch samých písniček každý den, byla úleva, že jsme měli desku hotovou. Všechno šlo hladce až na dvě poslední písničky, Why's It So Hard a Words, které jsme obě museli předělat. 12.září jsem vyšel ze Soundworks s kompletní master verzí Eroticy v ruce. O měsíc později jsem šel na Sex party. Erotica udeřila v hudební, video i knižní podobě a na večírek se dostavily různé hvězdy. Madonna sama se objevila na scéně kolem půlnoci. Šel jsem ji pozdravit k místu DJ. Kolem nás byla spousta divokých věcí. Lidi se tetovali navzájem nebo jiní simulovali sex - bylo to šílené. A když jsem došel k Madonně, která byla uprostřed toho všeho, naše řeč se obrátila k hudbě. Koneckonců je hudba to, na čem záleží, a byla to deska, co jsme měli za sebou. Uvědomil jsem si, že bez ohledu na to, jak daleko jsem došel, cítil jsem se stále stejně jako předtím. Pak mi nasadila pouta! Ne!